19. Motorkářšké požehnání 7. 5. 2022
Kdo si přijel pro požehnání, zakusil dotek nebe.
Jak se to stalo vrchlabskou tradicí, přijeli si již po devatenácté motorkáři pro požehnání. Program začal v sobotu 7. května 2022 v 9:00 srazem na náměstí, následovala adrenalinová exhibice před podiem a vystoupení starosty města Vrchlabí. Ve 12:00 přivítal poutníky hlas zvonů z věže kostela sv. Vavřince, rozezněla se varhanní hudba a tím v kostele začal duchovní program pro přítomné. Toto ekumenické setkání vedl místní katolický děkan P. Jiří Šlégr a husitský farář Vladimír Hraba.
Kostel byl jako obvykle v přední části vyzdoben krásným naleštěným motocyklem a tabulí oznamující dnešní akci. Letošní téma vycházelo z Janova evangelia, které se odehrávalo u studny Jakubovy, kam si unavený Ježíš přišel odpočinout a požádal samařskou ženu, aby mu dala napít. Proto byla před oltář umístěna také studna se džbánem a zapálenými svícemi. Během promluvy P. Šlégr zmínil důležitost studny a dobrých živých pramenů, které pro zájemce Bůh zdarma otvírá. Vyzval ke zmapování studánek, kam bychom se mohli jezdit občerstvovat. Připomněl, že duchovní studny můžeme zahlédnout v lidských očích, jež jsou odrazem toho, co ukrývá srdce. Nestačí si jen studnu vyfotit a sdílet, ale aby se člověk občerstvil, je třeba se ke zdroji živé vody vydat, což např. ve Vrchlabí před čtyřmi týdny udělalo 6 dospělých žen, když se daly o Velikonocích pokřtít. Návštěvníci kostela si mohli vzít s sebou svěcenou vodu připravenou ve sklenicích. Na obřadu byl kromě jiných také Krakonoš, který dostal za úkol najít mezi motoristy člověka, který si sebou v rámci kázání odvezl darovanou kropenku, aby mohl doma mít malou studnu a zdroj „živé vody“.
Celou akci jako všechny předchozí ročníky s velkým nasazením pořádala místní parta motorkářů „Srdcem i rozumem“. Letos přijelo do Vrchlabí asi 2 500 účastníků ze všech koutů naší vlasti. P. Jiří Šlégr, děkan vrchlabské farnosti, k tomu říká: „Původně jsem si myslel, že letos přijede na akci menší počet lidí, ale když jsem přišel k oltáři, překvapil mě plný kostel účastníků, kteří seděli i na zemi, protože se nevešli do lavic. Jsem rád, že si k nám motorkáři jezdí pro požehnání. Se všemi jsem si podával ruce, když vycházeli z kostela, což trvalo přes 20 minut, jak hodně jich bylo. Další tři čtvrtě hodiny jsme žehnali účastníky venku na náměstí, když už byli na svých strojích a odjížděli na spanilou jízdu. Radost, kterou měli na tvářích, je důkazem toho, že požehnání přináší ovoce okamžitě.“
Foto: Milan Hlaváč, Špindlerův Mlýn
Video ke shlédnutí zde
Více fotografií najdete zde
