Eucharistie (Svaté přijímání či mše svatá) je tím nejcennějším, co církev uchovává. Věříme totiž, že eucharistie je živý Bůh, Ježíš Kristus, který je přítomný pod podobami chleba a vína. Proto prokazujeme eucharistii nejvyšší úctu.
V naší farnosti obvykle připravujeme k prvnímu sv. přijímání děti v rámci výuky náboženství. Součásti přípravy je také pravidelná účast dětí na nedělních bohoslužbách. Poslední neděli v měsíci je bohoslužba zaměřená zvláště na děti a mládež. Děti si mohou vybrat také z farních aktivit - zde. Termínem prvního svatého přijímání je nejčastěji Slavnost Těla a Krve Páně, která bývá v naší farnosti spojená s farním dnem.
Dosud nepokřtění dospělí zájemci se na přijímání eucharistie připravují v rámci přípravy na křest. Obecně mohou v rámci mše svaté přijímat pouze pokřtění katolíci, kteří běžně praktikují i ostatní svátosti (zejména svátost smíření).
Ježíš Kristus sám o sobě říká: „Já jsem živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, má v sobě život.“ Jestli ještě nechodíte ke svatému přijímání, nerozumíte tomu, co se děje v kostele při bohoslužbě nebo máte další otázky v této oblasti, kontaktujte faru a domluvte si setkání s knězem.
Poohlédnutí do historie
V tradici církve se během staletí rozvinul velmi dobrý zvyk, že lidé předkládají zvláštní úmysly, na které je konkrétní mše svatá zvlášť slavena a za které církev přináší zvláštní oběť. Tento úmysl nazýváme „intencí“.
Nejčastěji lidé prosili při mši svaté za své zemřelé. Uskutečňovali tak to, o čem nám hovoří již starozákonní 2. kniha Makabejská: „Nato Juda Makabejský uspořádal ve vojsku sbírku a poslal do Jeruzaléma dva tisíce drachem, aby byly přineseny oběti za padlé. Bylo to krásné a šlechetné jednání, vždyť Juda přitom myslil na vzkříšení. Kdyby nebyl přesvědčen, že padlí vstanou, bylo by zbytečné a marné modlit se za mrtvé. On však byl přesvědčen, že těm, kdo zemřeli ve zbožnosti, je připravena nejkrásnější odměna. To je vznešená a zbožná myšlenka – proto dal přinést smírčí oběti za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy“ (2 Mak 12,43-45). Tím, že necháváme sloužit mše svaté za zemřelé, vyjadřujeme svou víru ve vzkříšení a vyprošujeme zemřelým Boží milosrdenství. Je to skutečně vznešené a zbožné.
Takto pamatovat prostřednictvím mše svaté (intence) na své zemřelé, je vhodné například v blízkosti výročí úmrtí, narození či jiného výročí konkrétních zemřelých. Do těchto modliteb můžeme přirozeně zahrnout také celé rodiny – zemřelé i živé členy těchto rodin. Bude pak zcela přirozené, když se této mše svaté budeme účastnit a sami se připojovat k přinášené oběti. Intence mše svaté však nemusí být jen za zemřelé. Níže uvádíme několik příkladů.
Mešní stipendium
Stalo se také zvykem, že se intence tak zvaně platí. Jedná se o mešní stipendium. Mešní stipendium by mělo zajistit „den života kněze“. Tuto tradici můžeme rovněž vypozorovat již ve starozákonní době, kdy kmen Levi jako jediný nedostal v dědičný úděl žádnou zemi proto, aby se stal kmenem, který prostřednictvím kněžské služby duchovně slouží Izraelskému lidu a byl „zajišťován“ ostatními. Zaplatit mešní stipendium není povinností a jeho výše záleží na rozhodnutí a možnostech daného člověka.
Zdroj: podle www.farnostkolin.cz
Při jakých příležitostech nebo na jaké úmysly je dobré intence využít?
Vzhledem k tomu, že v Eucharistii se setkáváme s živým Bohem, který říká: "Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno" (Matouš 7,7), je dobré využít tuto úžasnou nabídku a dát odsloužit mši svatou např. na tyto úmysly:
- za naše drahé zemřelé (v blízkosti výročí úmrtí, narození či jiného výročí konkrétních zemřelých),
- za členy rodiny, živé i zemřelé,
- za uzdravení a dar zdraví,
- za zdárné složení zkoušek, za učitele a pedagogy,
- za obrácení a za dar víry,
- za maminky, které očekávají narození dítěte, nebo které nemohou mít děti,
- za misie, misionáře a pronásledované křesťany,
- za ty, kteří slaví nějaké životní jubileum,
- za nalezení životního povolání, dobré práce, místa ve společnosti či farnosti,
- při výročí křtu, svatby, biřmování či kněžství,
- za nepřátele a nepříjemné lidi, za mír ve světě,
- na poděkování za vyslyšení proseb.
Bůh jistě všechny naše prosby a modlitby vyslyší. A to takovým způsobem, jak je to pro nás nejlepší. Což On ve své lásce a všemohoucnosti ví nejlépe.
Jak na to?
Pokud byste chtěli v našich kostelích nechat sloužit mši svatou na zvláštní potřebu či úmysl dárce, je nutné příslušnou prosbu i termín dohodnout ve farní kanceláři nebo přímo v kostele v sakristii, a to před nebo po skončení kterékoli bohoslužby. Na kteroukoli mši svatou smí kněz přijmout pouze jednu intenci. Úmysl, na který je mše svatá sloužena, se u nás ve farnosti zmiňuje při bohoslužbě obvykle během přímluv. Intenci je dobré si domluvit předem. Je třeba počítat, že jednotlivé mše svaté mohou být rezervovány i na více měsíců dopředu. V současné době můžete využít také kontaktní tabulky pro intence, kde si můžete vybrat volné termíny.
Bylo by škoda, kdybychom chodili kolem zázračné životodárné studánky a přitom umírali žízní.
o o o
Pokud máte zájem, zde uvádíme pro bližší seznámení informace, které se týkají následujících témat:
Bohoslužba slova se svatým přijímáním
Střípky z historických pramenů